Hlavní metody práce s klientem

Když se spolu potkáme v poradně, pravděpodobně si budeme povídat. Za cca 55 minut si projdeme analýzu situace i potřeb a následně plán, jak dál.

Co nezavnímá klient jako hlavní je využití principů abaterapie v psychologické poradenské praxi, především v oblasti úpravy prostředí podle individuálních potřeb sezení. Vnímám, že prostředí – fyzické i emoční – je klíčové pro kvalitu a hloubku poradenství i terapeutického procesu. Má práce propojuje prvky abaterapie s mindfulness technikami, metodou poradního kruhu, které napomáhají sebereflexi, sebepoznání a efektivní práci s emocemi.

Prostředí není pouhou kulisou terapie, ale stává se aktivní součástí léčebného procesu. V kombinaci s psychologickými a sociálními metodami analýzy potřeb klienta přispívá k individuálně cílené intervenci, která podporuje důvěru, stabilitu a změnu.

Metody které používám

Analýzu potřeb klienta prostřednictvím principů humanistické psychologie, systemického přístupu a psychosociální diagnostiky.
Analýza potřeb je realizována v několika rovinách:

• Individuální rovina – zaměření na osobní historii, emoční prožívání a současné životní výzvy.
• Interpersonální rovina – pozorování vztahové dynamiky v rodině, partnerství či skupině.
• Sociální rovina – zohlednění prostředí, ve kterém klient žije, a jeho vlivů (škola, práce, komunita).

K analýze se využívají rozhovorové metody, pozorování a částečně i projektivní techniky, které pomáhají porozumět tomu, jak klient vnímá sebe i okolní svět.

V praxi jsou prvky abaterapie aplikovány diferencovaně podle věku a potřeb klienta:

U dětí terapeut pracuje s kontrolovaným přístupem k hračkám, nástrojům a materiálům, které jsou využívány jako prostředek k vyjádření emocí a k podpoře bezpečí.

U dospívajících je klíčové vytvořit důvěrné a nehodnotící prostředí, které umožní otevřenost a emoční uvolnění.

U dospělých klientů se volí prostředí podle typu práce – buď aktivizační světlá místnost (poradna) prvky koučovacího přístupu, nebo relaxační místnost (snoezelen) pro zklidnění a introspekci.

Poradna

 

Snoezelen

V rámci práce jsou aplikovány také mindfulness techniky, které podporují schopnost vnímat a přijímat emoce bez posuzování. Tyto techniky jsou doplněny o teoretické vysvětlení funkce emocí, jejich původu a způsobů, jak s nimi vědomě pracovat. Klienti jsou vedeni k aktivnímu zapojení do procesu – formou domácích úkolů a doporučení, jak cvičení přenést do běžného života.

Z neurofyziologického hlediska má mindfulness přímý vliv na autonomní nervový systém – pomáhá snižovat aktivitu sympatiku (zodpovědného za stresovou reakci „boj nebo útěk“) a současně aktivuje parasympatikus, který podporuje tělesné i psychické zklidnění, regeneraci a pocit bezpečí.

Výzkumy (Tang, Hölzel & Posner, 2015; Davidson & McEwen, 2012) ukazují, že pravidelná praxe mindfulness vede ke snížení hladiny kortizolu, zpomalování srdeční frekvence a zvýšení variability srdeční frekvence (HRV) – což je ukazatel aktivace parasympatického systému. Další studie (Pace et al., 2009; Krygier et al., 2013) potvrzují, že tyto změny souvisejí s lepší regulací emocí, nižší úrovní stresu a lepší odolností vůči úzkostným či depresivním symptomům.

Mindfulness rovněž mění aktivitu v mozkových strukturách spojených s emocemi – snižuje aktivaci amygdaly (centrum stresové reakce) a posiluje propojení s prefrontální kůrou, což napomáhá vědomému řízení reakcí. Tyto výsledky podporují například výzkumy Hölzel et al. (2011) či Brewer et al. (2011), které potvrzují neuroplasticitu mozku při pravidelné meditační praxi.

Z psychologického hlediska se mindfulness ukazuje jako nástroj, který posiluje sebepoznání, emoční stabilitu a schopnost regulovat impulzivní chování. Kombinace s abaterapií, která pracuje se změnou prostředí a senzorickým prožitkem, umožňuje vytvářet komplexní terapeutický rámec zahrnující tělo, emoce i mysl.

Metoda poradního kruhu podporuje partnerskou komunikaci a respektující naslouchání. Metoda se osvědčuje zejména ve skupinových nebo rodinných sezeních – například při obnově vztahu mezi dospívajícím dítětem a rodičem. Působím zde jako prostředník, který zajišťuje bezpečný prostor a drží otevřený respektující vzájemný dialog.

Propojení abaterapie, analýzy potřeb klienta, mindfulness a metody poradního kruhu a to zejména v prostředí snoezelu vytváří komplexní přístup, který umožňuje individuálně reagovat na rozmanité potřeby klientů. Klíčovou roli hraje prostředí – fyzické i vztahové – které podporuje autenticitu, důvěru a otevřenost.
Citlivé nastavení prostoru a metod může zásadně ovlivnit kvalitu terapeutického vztahu i výsledný efekt terapie.

Vybrané zdroje a výzkumy

Kabat-Zinn, J. (1990). Full Catastrophe Living: Using the Wisdom of Your Body and Mind to Face Stress, Pain, and Illness.

Davidson, R. J., & McEwen, B. S. (2012). Social influences on neuroplasticity: Stress and interventions to promote well-being. Nature Neuroscience, 15(5), 689–695.

Hölzel, B. K. et al. (2011). Mindfulness practice leads to increases in regional brain gray matter density. Psychiatry Research: Neuroimaging, 191(1), 36–43.

Tang, Y.-Y., Hölzel, B. K., & Posner, M. I. (2015). The neuroscience of mindfulness meditation. Nature Reviews Neuroscience, 16(4), 213–225.

Pace, T. W. W. et al. (2009). Effect of compassion meditation on neuroendocrine, innate immune and behavioral responses to psychosocial stress. Psychoneuroendocrinology, 34(1), 87–98.

Krygier, J. R. et al. (2013). Mindfulness meditation, well-being, and heart rate variability: A preliminary investigation into the impact of intensive Vipassana meditation. International Journal of Psychophysiology, 89(3), 305–313.

Brewer, J. A. et al. (2011). Meditation experience is associated with differences in default mode network activity and connectivity. PNAS, 108(50), 20254–20259.